Svým definitivním rozhodnutím startovat na Finále Mistroství světa v Edmontonu v elitní kategorii jsem si nadobro uzavřela svou možnost představit se naposledy v kategorii do 23 let.
Na start jsem nastupovala na úplném chvostu se startovním číslem 62, z celkové počtu 64 závodnic. Startovní čísla jsou přiřazována na základě žebříčku Světové série, závodnice přede na tom měly být tedy fyzicky lépe. Startovní číslo Vám však závod nevyhraje a tak jsem do závodu nastupovala s cílem urvat další body do žebříčku, aby se moje pozice pro příště zlepšila.
V plavání jsem se stále ještě nenaučila prorvat se skrz hromadnou melu a tak jsem zde opět ztratila nejvíce. Cyklistiku jsem jela v balíku, ve kterém se objevila zvučná jména Australanek Jackson či Mcshane nebo také bývala šampionka Barbara Riveros, což už jen to byl pro mě motor kupředu. I tak jsme na první skupinu hodně ztratily. Na běhu se mi podařilo držet konstantní tempo. Seběhla jsem pár závodnic z předního balíku a doběhla tak na 41. místě.
Trať v Edmontonu byla velmi zvláštní. Plavalo se v neoprenech v malém chlórovaném jezírku. Cyklistiku tvořilo 6 okruhů, dva dlouhé s náročným stoupáním a 4 krátké velmi rychlé okruhy. Běh tvořila čtyři kolečka klasickým způsobem tam a zpátky.
Celkově na mě Kanada zapůsobila pozitivně. Edmonton je krásné zelené město rozložené podél řeky Saskačevan. Překvapila mě kanadská vstřícnost, vždy jsou připravení Vám s čímkoliv pomoci. Celé město žilo triatlonem a jak místní obyvatelé říkali: „Je to pro nás čest, pořádat Světové Finále v triatlonu,“ tak to bylo vidět na každém kroku. Moc se mi líbila atmosféra naší výpravy, kdy jsme si všichni vzájemně fandili. Svého zatím nejlepšího výsledku v kariéře dosáhla Vendy, která v závodě skončila na úžasném 11. místě. Celkově tedy Světovou sérii ukončila na 12. místě. Moc ji gratuluju. Já jsem sice neobjela všechny závody série, ale celkově jsem se usadila o celou stovku míst dál, tedy na 112. místě.
Edmonton jako na dlani
Při zpáteční cestě jsme si udělali výlet na Times Square