Závod v čínském Chengdu ukázal, jakým tempem se stupňuje boj o olympijské body.
Snad v celé historii světového poháru v triatlonu by se nenašel závod, kde by startovalo více jak 70 žen. Že by bylo zrovna Chengdu snadno dostupné a oblíbené mezi triatlonisty, bych si říct netroufla. Sama jsem si prožila tříhodinové čekání na čínské ambasádě v Praze a už předem mi bylo jasné, že se chystám do jiného světa. Co bylo tedy příčinou nabitého startovního pole? Světový pohár v Chengdu byl posledním závodem, kde se daly nasbírat body do první olympijské periody, která končí 15. května.
Místní počasí nás nešetřilo. Start ženského závodu byl naplánován těšně před polednem a tak můžu dodat jen to, že jsem se během 2 hodin pořádně opálila. Vzduch 32, voda 24 stupňů. Na start jsem nastupovala s číslem 48. Plavání se mi povedlo, ale zároveň mi vzalo hodně sil. Na kolo jsem naskakovala mezi prvním a druhým balíkem. Bohužel mi přechod na kolo neudělal vůbec dobře, měla jsem křeče do břicha. Byla jsem ráda, že jedu v druhém balíku a doufala jsem, že se situace zlepší. Prvních 12 kilometrů jsem se trápila. Postupně nás zezadu dojely další skupinky a nakonec jsme společně dostihly i čelo. Na běh tedy vybíhaly téměř všichni společně. Přestože jsem se na kole snažila pravidelně pít a polévat se, nevybíhala jsem moc freží.
Bylo to peklo na zemi, nasakakuju před Tomlin (růžová přilba), která nakonec závod vyhrála. Rozhodovalo se na běhu. Uvařená, ale ráda, že jsem v cíli. Nakonec 35. místo.
V Číně jsme strávili další dva tréninkové dny a přesunuli jsme se do Japonska. Nepřišla nám všechna zavazadla, Přemkovo kolo a moje taška se zasekly někde v Šangaji. Díky Metěje Šimic ze Slovinska, která mi půjčila plavky, jsem si mohla jít alespoň zaplavat. Zbytek zavazadel dorazil až další den večer.
V sobotu jsem v Yokohamě neměla svůj den. Sice od rána pršelo, což mám ráda, ale spíš se to obrátilo proti mně. Plavání bylo průměrné, na kole jsem chytla druhý balík, což bylo super. Nedokázala jsem se však prokousat dopředu. Trať byla kluzká a závodnice přede mnou padaly. Neměla jsem dost síly, abych si zbytek pole dojela. Cyklistika mi vzala hodně síly. Na běhu se mi chtělo spíš brečet než běžet. Hlava chtěla, ale tělo neposlouchalo. Konečné 48. místo mi radost neudělalo.
On má v Asii silné zastoupení a tak jsem měla radost, že jsem poznala distributory pro Japonsko. Nice to met Yasuko and Hiroki.